Aida - zazděná milenka

V krbu příjemně praskalo, venku podmračená obloha sem tam prskla do oken lovecké chaty na Poháru jarní připomenutí, že les potřebuje vláhu, na stole voněly klobásy a vavřinecké. Josef seděl v koutku, díval se někam ke stropu, jako kdyby spřádal myšlenky. „Hmm,“ zabručel. „Je zajímavé, že jak stárnu, začínám vzpomínat na chlapecká léta. Les byl tehdy jiný, lidé veselejší, psi poslušnější… Nebo si to jen namlouvám?“
Cítil jsem, že se blíží jeden z dalších příběhů. Měl jich v zásobě slušnou řádku a všechny voněly romantikou a měly kouzlo dávných bájí.
„Byl jsem kluk sotva odrostlý škole, když mi za vysvědčení daroval táta Aidu, fenku velšteriéra. Ještě jsem nestačil chlupatou rukavici ani pohladit, když jsem slyšel příkaz: Vycvičíš ji na lišky. Bude postrachem všech zrzavých kmotřiček v širokém okolí, takže musí být nejlepší. Jde o naše jméno a čest!
Padli jsme si s Aidou zřejmě do oka od samého začátku. Vlast-ně jsme byli oba ještě děti, takže náš vztah byl přímočarý, bezelstný a plný rošťáctví. Stali se z nás nerozluční kamarádi a díky tomu se Aida ochotně podřizovala mému samorostlému vedení. Po roce výcviku suverénně získala první cenu při zkouškách norování na lišku. Táta jen zářil. Jeho předpoklady se splnily, v revíru nebylo nory, kterou by Aida neprověřila - a pokud tam byla zrzka, udělala s ní rázný pořádek. Sláva se šířila do okolí, byli jsme žádáni a hýčkáni.
Jednoho dne za mnou táta opět přišel a povídá: ,Pepčo, v neděli předvedeš Aidu zvlášť náročné společnosti. Samí fajnšmekři se sjedou do sousedního revíru, tak ať se předvedete!‘
Toho rána mi bylo všelijak. Vousatí fořti a papalášové z okresu si dávali bene v hospodě, zatímco já čekal skromně venku. Aidě to bylo jedno. Cítila, že se blíží lov, ale seděla spořádaně u mé nohy a jen sem tam mě šťouchla nosem. ‚Jen klid, Aido, už půjdeme…‘
Čekali jsme ještě hodinu. Borlice konečně vydolovala povolané z šenku, všechno se seřadilo, vyslechlo plamenné projevy a pak se vydal průvod k pískovně, kde měli zdejší myslivci obeznanou obsazenou noru. ...